Tak jsme si po roční pauze opět připravili pro sebe i své spoluobčany tradiční masopustní průvod. Ve 13.45 se u Radnice začali scházet různé masky – Kohoutek se slepičkou, ruské častušky,kosmonauti Remek a Gagarin, zdravotní personál, Rumcajs s Mankou a různí jiní loupežníci, přadlenky, Jů a Hele a spousta různých broučků, zlatohlávek, svatojánek, chroust, čmelák, sršeň a dva okouzlující hovniválové, kteří si sebou celou cestu kouleli svou kuličku a nikdo jim neřekl jinak než „hrdobci“. Nechyběl samozřejmě ani medvěd s medvědářem. Ve 14 hodin jsme požádali našeho pana starostu Milana Zachaře o povolení, které vypadalo asi takhle :
Všichni: Vážený pane starosto, žádáme Vás o svolení
k dnešnímu masopustnímu veselení.
Průvodem projdeme celou vesnici
na konci zahrajeme veselou taškařici.
Starosta: Povolení své vám dám, ale podmínku já mám.
Dbejte všichni na bezpečí, ať o masopustu nikdo nebrečí.
Ohlídejte mi vodu i oheň, aby nebyl nikomu škoden.
A teď už jezte, pijte, radujte se, ať zjistíme, co kdo snese !!!
Ať je všude jen veselo, tak už nám zahrej, kapelo !!!
A hrálo se sólo pro pana starostu.
Sníh se sice neudržel, ale i tak pěkně mrzlo. Z tohoto důvodu jsme měli všude spoustu ohřívadel. Koňský povoz jsme tentokrát vyměnili za traktůrek, který, i s šoférem, zapůjčil OÚ. Na valníku jela 20 litrová várnice s horkým čajem pro děti, voda na mytí a několik lahvinek něčeho ostřejšího pro zmrzlé dospělé. Jelikož jsme valník obsadili těmito nezbytnými a důležitými věcmi, museli muzikanti šlapat pěkně po svých, stejně jako my. Jim to, ale vůbec nevadilo a moc pěkně nám celé odpoledne hráli. Ne nadarmo si říkají Sebranka.
U každého domu, u kterého jsme se zastavili čekala spousta jídla i pití. Stoly se doslova prohýbaly pod tíhou sladkých koláčků, koblížků a dortů, slaných chlebíčků, jednohubek a párečků v listovém těstě, hromadou uzenin, klobásek, jitrnic, voňavého uzeného a masových rolád. Alkohol tekl proudem a všichni se skvěle bavili. V průvodu jsme napočítali téměř 80 masek a zhruba 60 přihlížejících.
Když jsme prošli celou vsí a zastavili na konci, čekala nás veselá masopustní taškařice Vrkoč pro královnu dlouhé noci, u které jsme se pobavili, na konec jsme se všichni vyfotili a přesunuli i s kapelou do hospůdky U Vítků na výbornou gulášovou polévku, která byla pro masky zdarma, vydalo se téměř 70 porcí. Hudba hrála do půl sedmé a některé masky odcházely až kolem deváté hodiny, masopust se vydařil, ikdyž mezi maskami byli především činní konšelé s rodinami a děti ze souboru i s rodiči, objevily se však i masky nebaráčníků, a tak snad naše tradice bude pokračovat a příště se přidají nové „tváře“. Děkujeme všem zúčastněným i všem, kteří pro nás připravili občerstvení a těšíme se na přes rok zas.
M. Gabertová