Tajný výlet konšelstva 15.6.2019

Již několik let jsme na konšelských sezeních plánovali uskutečnít turistický výlet. Zatím se nám ale díky různým jiným akcím u nás a v okolí nepodařilo najít na jaře vhodný termín. Letos jsme se ale rozhodli, že to musí vyjít a vybrali jsme sobotu 15.6. Protože nám bylo jasné, že na výlet autobusem neseženeme dostatečný počet účastníků, zvolili jsme dopravu vlakem. Trasu jsme společně dopředu neplánovali. Konšelstvo rozhodlo, že organizaci výletu nechá na mně a podnikneme tajný výlet. Připravila jsem tedy plán trasy, upravitelný podle počasí, počtu a věku účastníků. Dokonce jsme vyvěsili plakáty pro případ, že se bude chtít přidat někdo další kromě členů konšelstva. Jak se termín výletu blížil, odpadali postupně všichni, kdo účast přislíbili. Nejprve se zjistilo, že nemůže nikdo ze souboru, protože v ten den mají vystoupení. Potom se omlouvali i ostatní. Nakonec jsme s berní Alenou Juhaszovou tušily, že asi pojedeme samy. Rozhodly jsme se ale, že to nevzdáme.            
Na nádraží jsme v sobotu ráno skutečně dorazily jen my dvě. Koupily jsme si skupinovou jízdenku do Malechovic a těšily se na příjemné zážitky. Počasí bylo nádherné a nálada dobrá. Ze zastávky v Malechovicích jsme vyrazily po modré značce směrem na Nebákov. První kilometr trasy vedl po silnici a během chvíle začal kolem nás čilý provoz vyšperkovaných starých aut. Zjistily jsme, že právě touto oblastí projíždějí vozy Oldtimer Bohemia rallye, která se tento víkend konala. Protože se náš starosta a jeho syn Jakub pravidelně tohoto závodu účastní, počkaly jsme, až budou projíždět, a zamávaly jsme jim. Tímto zážitkem se nám nálada ještě zlepšila. Pokračovaly jsme dále k rybníku Nebák. Tam jsme si daly kávu, a protože se nám podle směrníků zdálo, že stihneme hravě dojít na Trosky, změnily jsme plán a vydaly jsme se nahoru lesem podle rybníku. Po cestě jsme si vychutnávaly krásné výhledy na vodní hadinu pod námi. Když jsme vyšly z lesa, pokračovaly jsme po úzké silnici, až jsme dorazily na křižovatku. Podle směrníků jsme se vydaly směrem na Troskovice. Po projití téměř celé vesnice jsme ale pochopily, že jsme nezvolily správný směr. Vzhledem k tomu, že slunce stále více připalovalo, a blížil se čas odjezdu vlaku z Malechovic, padlo naše předsevzetí dojít až na Trosky a vydaly se zpět do chládku lesa. Měly jsme ještě čas na zmrzlinu na Nebáku a beze spěchu dorazily na nádraží. Tam nás čekalo nemilé překvapení v podobě půlhodinového zpoždění. Vlak dorazil ve chvíli, když už jsme se smiřovaly s tím, že vůbec nepojede, protože na zastávce vyvěšený jízdní řád nebyl příliš srozumitelný. Průvodčí nám oznámila, že mají poruchu chlazení, ale do Řepova prý dojedeme, protože trať už dál nevede do kopce. Naštěstí se to opravdu podařilo, ale oddechly jsme si až po vystoupení z vlaku.            
Náš výlet byl plný překvapení – milých i nemilých, ale v každém případě jsme si řekly, že nebude poslední, protože v Českém ráji je spousta krásných míst, které chceme navštívit. Nezáleží na tom, jestli se k nám někdo přidá. V každém případě si ale pořídíme dobrou mapu, abychom už příště nebloudily, a na Trosky určitě jednou dojdeme.