Po řádné domluvě s paní Vodičkovou jsme se mohly v sobotu 15. 11. 2008 pustit do vylepování výzdoby, kterou děti minulý týden vyrobily. Během celého dopoledne panoval v prodejně čilý ruch a prošla tudy i spousta zvědavců. Někteří přišli a přímo se nás zeptali, co to děláme a jak to bude vypadat, ale někteří chodili jen tak kolem, okukovali piškoty a dělali všechno proto, aby se mohli co nejdéle zdržet. Byla to docela zábava všechny ty lidičky pozorovat. Jsme hold na vsi a tak se tu nic dlouho neutají. Ze všech nejvíc byla, ale napnutá paní Vodičková, protože neměla nejmenší tušení co jsme si připravili a nevěděla tudíž co může očekávat. Zklamaná z toho, ale nebyla. Stejně jako my, byla i ona spokojená s tím, co jsme jí ve výkladních skříních vytvořili.
Lezení po oknech mezi basami s pivem bylo sice riskantní, ale nikdo nepřišel úrazu.
A to nejen proto, že jsme šikulky, ale také proto, že na nás dohlížel opravdivý kominík na kterého jsme si pro jistotu, sáhly.
M. Gabertová